Havarovaný letitý vůz čeká (téměř) vždy likvidace

... ...

František je prostě Škodovák. Když se před několika lety učil na poli za vesnicí řídit, bylo to v rodinné stodvacítce a nebylo divu, že první auto, které si koupil, byla Škoda Felicia, tehdy za výbornou cenu a jen mírně jetá.

Felicie mu složila dobré čtyři roky, na svůj věk byla ve skvělém stavu, ani náznak koroze by na červeném laku člověk nenašel, motor chodil jako hodinky a interiér byl vždy uklizený. Až loni začátkem zimy, na prvním sněhu, se oblíbený vůz nevešel na silnici a ke vší smůle byl zrovna u cesty mohutný strom. Ačkoliv byl vůz na zimních pneumatikách a František nikdy nejezdil bezhlavě rychle, pravá přední strana byla totálně zlikvidovaná…

Konec oblíbené Felicie

Třebaže jsou díly na Škodovky laciné, oprava by se vyšplhala do desetitisíců a vzhledem k rozhozené geometrii náprav by byl výsledek stejně nejistý. Nebylo moc na výběr a František se musel se svým vozem rozloučit. Prodej nepřicházel v úvahu, musela by se platit ekologická daň, o tom že by cena byla vzhledem ke stavu po havárii jen v řádech stovek ani nemluvě. Stejný důvod byl problém i u případného prodeje na náhradní díly. „Ta ekologie,“ procedil mezi zuby František. Kdyby mohl, vyklepal by si plechy sám, zbytek by u známého provizorně svařil a jezdil s autem alespoň do lesa na dříví nebo by si z něj udělal stylový zahradní domek. Podobný „úkryt“, samozřejmě se znakem okřídleného šípu na kapotě, měli před třiceti lety na zahradě u kamaráda a Františkovi se to tehdy zalíbilo. Nyní je ale jiná doba a na takový „bunkr“ může zapomenout. Jinak bude platit, což pochopitelně nechce.

Auto tak mohlo už leda na kovošrot. Tam se o vůz postarají, vyberou z něj druhotné suroviny, ekologicky vypustí všechny provozní náplně, alespoň tedy ty, které ve voze zůstaly. Téměř nový olej, který byl v autě jenom pár měsíců, si František vzal, stejně jako si odčerpal benzín z nádrže. Už tehdy věděl, že auto potřebuje, takže něco sežene a provozní náplně se budou hodit. Ještě sundal pěkné zimní pneumatiky a známému pomohl od starých protektorů, které jen ležely v kůlně a zabíraly místo. I baterie z Felicie putovala dočasně do garáže. Přemýšlel, jestli si nevzít i světla, zrcátka nebo sedačky, ale to už měl obavy, že pak nebude vůz považován za kompletní a bude platit. Proto je tam nechal.

Pak už zavolal odtah. Pracovníci kovošrotu přijeli, vyřídili papírování, vyplatili pár stovek za autovrak a Felicii již čekala jen ekologická likvidace vozidel. Jediné, co musel František udělat, bylo dojít s protokolem o ekologické likvidaci na „dopravák“, aby auto zmizelo z databáze.

Z Felicie pak posloužilo sklo, ocel, zinek nebo hliník jako cenná druhotná surovina, ať už v automobilovém průmyslu nebo někde úplně jinde. Třeba se v budoucnu bude recyklovat i molitan ze sedaček a pneumatiky. Technicky to možné je, ale v současnosti je to i s pomocí státních dotací ekonomicky nevýhodné. Škoda, že zachovalý motor, převodovka i další komponenty skončili na hromadě železa… A František? Po krátkém experimentu s VW Golf se vrátil opět ke Škodovce. A zase jezdí s Felicií!

Foto: wiki

Auta SUV > Havarovaný letitý vůz čeká (téměř) vždy likvidace

Informace o terénních a SUV autech na auta-suv.cz jsou aktuální pro rok 2018.

Terms of Use, Reklama, auta-suv.cz

RSS